Knihu Gulliverovy cesty, fantastický cestopis a zároveň satiru na lidskou společnost, napsal Jonathan Swift před 300 lety. Ve dvacátém století se jí nechalo inspirovat několik filmařů, včetně našeho Juráčka, čerpajícího především z jejího třetího dílu (Případ pro začínajícího kata, 1969). Jeden z nejoriginálnějších přístupů zvolil ukrajinský rodák Alexandr Ptuško, když v roce 1935 převedl první část knihy do snu malého pionýra Péti, trávícího léto na Krymu v táboře Artěk. Vzpouru liliputánského lidu proti vládě militaristického diktátora zachytil formou loutkové podívané a vytvořil dílo, kombinující hranou a animovanou kinematografii způsobem na svou dobu natolik bezprecedentním, že se o jeho Novém Gulliverovi píše v každé publikaci týkající se dějin animovaného filmu.